Podpořte nás


nebo ,- Kč

Darujme

Jsme tu už nějaký pátek. Naše kořeny sahají do 80. let.

V 80. letech se v Brně dala dohromady skupina přírodovědců i lidí z kultury. Společným zájmem pro ně byla ochrana přírody a krajiny. V roce 1986 vydali první číslo časopisu Veronica (Veronica je latinský název rostliny rozrazil a časopis vychází dodnes!). Po změně režimu v roce 1989 šlo zakládat neziskové organizace, a tak je na světě Nadace Veronica i spřátelený Ekologický institut Veronica.

Od roku 1992 jsme oficiálně na světě.

Nadace Veronica byla registrována u Magistrátu města Brna 5. 10. 1992 a 16. 12 1998 byla zapsána Krajským obchodním soudem v Brně do obchodního rejstříku - rejstříku nadací a nadačních fondů. 

Založili nás významní přírodovědci a přírodovědkyně i umělci. 

Zakladateli a prvními členy správní rady se stali krajinní ekologové Antonín Buček a Jan Lacina, ornitolog Karel Hudec, ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata, bioložka Věra Spurná, architektka Jarmila Kocourková, socioložka a bioložka Hana Librová a výtvarník Rostislav Pospíšil. Prvním předsedou správní rady byl Antonín Buček; od roku 1998 až dosud je předsedou správní rady Miroslav Kundrata.

Od počátku chceme získávat peníze na ochranu přírody a krajiny.

Prvních deset let fungovala nadace bez kanceláře a zaměstnanců. Dary získávali lidé ze správní rady, podporovali projekty na pomezí umění a ochrany přírody. Věřili, že díky výstavám přiblíží lidem problémy životního prostředí. Podíleli se na otevření galerie v renesančním domě v Pouzdřanech, na Den Země se tam konaly výstavy a následné pochody na Pouzdřanskou step. V Brně v Domě ochránců přírody pořádali řadu vernisáži spolu s redakcí  časopisu Veronica.

Inspirujeme praktickým řešením v Hostětíně v Bílých Karpatech.

V roce 1995 kupuje nadace starou usedlost s pozemky v Hostětíně v Bílých Karpatech. Spolu s dalšími nadacemi a dárci a vedením obce a pod odbornou záštitou Ekologického institutu Veronica se Hostětín proměňuje v ukázkovou ekovesnici s pilotními environmentálními projekty. Postupně vznikne kořenová čistírna, solární kolektory na ohřev vody, obecní výtopna na dřevní štěpku, vzdělávací centrum Veronica - první pasivní dům pro veřejnost, úsporné veřejné osvětlení, fotovoltaika a ukázkový moderní kompostovací záchod. A vše si tu můžete vyzkoušet na vlastní kůži.

Rodí se Hostětínský mošt, ochutná jej i princ Charles.

Kromě moderních technologií nezapomínáme v Hostětíně ani na historii a kulturní dědictví. Stará sušírna ovoce na dřevo projde rekonstrukcí a lahodné místní ovoce suší dodnes. Pro propagaci lokálních produktů spoluzaložíme značku Tradice Bílých Karpat. Chceme zachovat typické bělokarpatské sady a  místní odrůdy jablek a spolu s dalšími neziskovkami spouštíme v roce 2000 moštárnu. Plná, bohatá a osvěžující chuť lidem zachutná a Hostětínský mošt si najde cestu na pulty obchodů, do kaváren, restaurací i hotelů. V roce 2010 jej při návštěvě Hostětína ochutná i britský princ Charles.