Podpořte nás


nebo ,- Kč

Darujme

Proč zachránit Černovický háječek

Přírodní rezervace Černovický hájek je v rekreačním zázemí Brna ojedinělé místo. K nalezení jsou zde zbytky měkkého luhu a mokřadních společenstev a tento pás zeleně, táhnoucí se nivou Svratky a doprováze­jící železniční trať „Přerovku", má velký význam jako útočiště ptáků, obojživelníků a savců.  

Vyskytuje se v něm silná populace hrabošíka podzemního, z ptáků zejména slavík obecný, drozd kvíčala, pravidelně zde hnízdí cvrčilka říční a moudivláček lužní. Les občas slouží i jako satelitní nocoviště zimujících havranů polních, na strouze často loví ledňáček říční.

Ještě počátkem 19. století byla v údolní nivě Svratky pod Brnem krásná harmonická krajina se zelenými lou­kami, ostrůvky lužních lesů a zrcadly mokřadů, lákajících vodní ptáky. Krajina tak krásná, že od jara do pod­zimu sváděla brněnské občany k nedělním vycházkám. Chodili sem měšťanské rodiny i vojáci brněnské po­sádky se svými dívkami a všem se zde, když opustili zaprášené a hlučné město, tolik líbilo, že si připadali jako v ráji, a tak se této krajině začalo říkat Ráječek, po Brněnsku Paradajz.

Zlom v rajské lužní krajině nastal po regulaci Svratky a Svitavy koncem 19. století. Nivní louky byly rozorány a přeměněny na pole, ve Svratecké nivě se začala šířit příměstská zástavba. Z rajské krajiny zbyly jen trosky: nepatrné ostrůvky tůní, fragmenty luk a poslední zbytek lužního lesa, Černovický hájek.

Brněnští konšelé a jejich úředníci se k zajištění ochrany zbytků přírodních pokladů ve svratecké lužní krajině dlouho chovali macešsky. Ještě po roce 1945 byla rozloha Černovickeho hájku oproti dnešku téměř dvojná­sobná. Část severně od železniční tratě však byla vykácena a na ní založena skládka odpadu, po ukončení byla půda zarovnána a použita jako stavební pozemky pro různé podniky. Černovický hájek se stal přírodní rezervací teprve v roce 1977 (jako jedna z prvních lokalit v Brně) a maličká Rájecká tůň byla prohlášena za přírodní památku až o 20 let později s rozlohou pouhých 0,32 ha.

Dnes nelze jásat nad krásami místních luhů a hájů tak jako kdysi slavný jezuita Balbín, když tudy chodíval za tuřanskou Panenkou Marií v trní (dílo Divá Turzanensis). Všechno je tak úzké a malé. Je však naděje - územní plán města navrhuje v tomto území biocentrum regionálního významu o výměře téměř 40 ha. Biocentrum má být propojeno se soutokem Svitavy a Svratky doprovodnými porosty a novými biokoridory. Propojení je navrženo jak s přírodní památkou „Holásecká jezera" na jihu, tak i se Švédskými valy na východě a nivou Svratky při průchodu Komárovém, Černovicemi a Židenicemi.

Ve správním obvodu města Brna je mnoho míst, kde si přírodní hodnoty zaslouží zvýšenou péči a ochranu. Ale hledáme-li území, kde je místo pro přírodu potřeba vykoupit nejnaléhavěji, je to právě v posledním frag­mentu přirozené svratecké nivy, v Černovickém hájku a jeho okolí. Ráječský ostrov přírodní nivní krajiny se neustále zmenšuje, je dnes obklopen dálnicí, silnicí, železnicí a supermarketem, hrozí, že bude rostoucí zás­tavbou zmenšován a nakonec pohlcen.

Ještě je ale šance, aby zde vznikl malý „přírodní park" s mnohými půvaby dávného Paradajzu, kousek kra­jiny, kde se nám bude líbit tak, že si budeme připadat jako v ráji. Ještě je šance vykoupit zemědělské po­zemky v okolí a přeměnit je postupně na les. Tím nastane zlomový bod, Ráječek přestane ubývat a začne přibývat. Myslíme si, že všichni ti, jimž na brněnské přírodě záleží, přispějí podle svých možností na nezbyt­ný výkup pozemků, který by v Ráječku místo pro přírodu trvale zachoval.

Na obnovu tohoto přírodního unikátu můžete přispět i Vy - např. finančním darem zaslaným na účet Nadace Veronica 668 668 668/0600 a v poznámce uveďte Černovický háječek. Všem minulým, stávajícím i budoucím dárcům  DĚKUJEME!